Technika mě vždycky opravdu hodně bavila. To, protože technika se vlastně u nás technika vyskytovala už když jsem byla malá holka. Protože moji oba dva rodiče jsou velice technické zaměření, takže tady opravdu přichází v úvahu to, že i já budu mít ráda techniku. A opravdu mě technika baví, nikdo mě do toho vůbec nenutil. A abych se vám přiznala, tak je to pravda. Protože když jsem potom začala na vysoké škole studovat techniku, tak ani nemusím říkat, jak mojí oba dva rodiče byli pyšní. Protože moji rodiče vždycky chtěli, abych šla jejich šlépějích. Ale musím se přiznat, že když jsem byla ještě puberťák, tak jsem stále přemýšlela, že budu dělat svým rodičům naschvály, abych nedělala to, co chtějí oni.
To, protože oni chtěli, abych studovala techniku anebo technickou univerzitu nebo něco technického, tak já jsem si řekla, že raději budu dělat úplně něco jiného, než co si rodiče přejí. Abych pravdu řekla, tak ze začátku jsem se přihlásila na zdravotní školu. Řekla jsem si, že když budu třeba zdravotní sestra, že se to také bude rodičům líbit. Rodiče sice s mým návrhem souhlasili, ale potom jsem si řekla, že když rodiče si přejí abych studovala technický obor, tak to budu dělat. Stejně navíc si to také musím přiznat, že mi to přišlo velice zajímavé a také mě to bavilo.
A navíc jsem opravdu technický typ, a tak jsem si uvědomila, že nebudu dělat špatně ani rodičům a celé rodině, že raději půjde na technickou školu, jak si to přáli moji rodiče, a nakonec také já. A byla jsem opravdu nadšená, když mě také vzali díky přijímačkám na technickou univerzitu. Takže jsem si místo Střední zdravotnické školy nakonec jsem se dala technický obor, čehož vůbec nelituji. A jsem opravdu ráda, že jsem vystudovala techniku, protože mě baví navrhovat nové věci. Nyní pracuji v hračkářství, kde vyrábíme také technické hračky, a to hlavně interaktivní hračky pro malé děti, které děti vzdělávají a podle mého názoru je to bylo úplně skvělé. Také zmiňuji, že v poslední době je mnoho klidí, co má ráda techniku.