Málokdo si všimne, že Marocké království znamená v překladu Západ. Kterým je určena nejen jeho poloha na africkém kontinentu, ale i jeho rozvoj. Hlavním městem je Rabat, na jehož prohlídku je potřeba si vymezit minimálně celý den. Památek z dávné historie je v něm k vidění opravdu dost. Tím, že je tato krajina umístěna mezi Střední a Vysoký Atlas, podnebí je v tomto klimatickém rozhraní rozdílné. A neméně je ovlivněno Saharou z jedné strany a Atlantickým oceánem z druhé. Který má průměrnou nadmořskou výšku okolo osmi set m.n.m.. Do tohoto oceánu rovněž ústí většina řek.
Mezi ty největší patří Sebou, Oum Er Rbia či Sous. Jezera v této zemi nenaleznete. Výjimkou je Lac dĺfni, ponořeném ve Vysokém Atlasu. Úředním jazykem Marockého království je arabština a berberština. Ale na mnoha místech se už turisté domluví i anglicky. Státním náboženstvím je v devadesáti devíti procentech sunitský islám. Křesťané a Židé tvoři jedno procento v zemi, ve které dneska žije třicet šest milionů obyvatel. Na cestovatele čeká v Maroku nespočet turistických tras. Které jsou schůdné v jakémkoliv ročním období. Hojně navštěvována je těmi zdatnějšími nejvyšší hora Jebel Toubkal.
Cestou na vrchol jsou k vidění mohutné vodopády, vesničky, ve kterých žijí berberští domorodci a v údolích velké množství ovocných sadů. S granátovými jablíčky, fíky a meruňkami. Sahara je dalším místem, které při svých cestách po Maroku nelze vynechat. Tato královna pouští nabízí pohled na nekonečné písečné duny, po kterých putují karavany velbloudů, s turisty na zádech. A pokud se podaří zažít v těchto místech západ slunce s nastupující temnou nocí, nabudete dojem, že hvězdy jsou tak blízko, že stačí jenom natáhnout ruku. Kromě Rabatu za prohlídku stojí i Casablanca s mešitou Hassana II. a dvěstěmetrovým minaretem. Milovníci dobrého jídla budou v této zemi jásat. A to nejen v hotelových restauracích. Dobře se najíst je možné i v pouličních stáncích. Levně, kořeněně a hlavně z čerstvých surovin. Místní husté džusy z avokáda či manga tak mnohdy nahradí i celý oběd.